Hradisko - Kaltenštejn
zřícenina gotického hradu z 13. století

Hrad stával na osamělém nevysokém kopci nad údolím Černého potoka východně od obce Černá Voda.

Hrad Hradisko - Kaltenštejn je poprvé připomínan roku 1295. Toho roku jej vykoupil Bolek I. Svídnický od odpůrců vratislavského biskupa, kteří jej nejspíše krátce před tím vystavěli. Vzápětí byl hrad navrácen do biskupských rukou. V té době představoval jednoduchou bergfritovou dispozici, za okrouhlým bergfritem na nejvyšším místě kopce stál dvoudílný palác a celek byl obklopen obvodovou hradbou se vstupní bránou. Snad již v této fázi měl hrad na severozápadě dvoudílné odstupňované předhradí.

V následujících letech byl hrad často zastavován, aby se vždy po určíté době vrátil zpět do biskupských rukou.

Z období husitských válek nemáme o hradě zprávy, zdá se však, že na rozdíl od jiných míst nepadl husitům do rukou. Zato v roce 1441 se jej zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, který dokonce unesl dceru královského hejtmana Půty z Častolovic. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Zikmund byl zajat a přímo na hradě umučen.

Poškozený hrad byl sice opraven, ale v dalších letech ztrácel na významu. Hrad vystřídal několik majitelů byl někdy po roce 1505 vratislavskými biskupy zbořen, snad v souvislosti s přestavbou nedalekého Jánskéhu vrchu. Stavební materiál použit na přestavbu javornického hradu. Při demolici byl intenzivně použit střelný prach, který má na svědomí roztržení bergfritu a následné rozmetání velkých kusů zdiva po celém areálu hradu. V době svého zániku se Kaltenštejn příliš nelišil od již popsaného stavu, změny se týkaly především předhradí, které bylo obklopeno novým pásem hradeb s branskou budovou a nevelkou čtverhrannou baštou v její blízkosti.

Dodnes je zachována jen severní obranná zeď a poškozená válcová věž. K hradu se váže pověst o zlé hraběnce, která byla zakleta v bílou paní.

Základní informace:
Poloha: na osamělém nevysokém kopci nad údolím Černého potoka východně od obce Černá Voda
Otevřeno: zřícenina = vstup volný
Doprava: autobus 2 km (Černá Voda), vlak 4 km (Žulová), parkoviště pro osobní vozidla cca 1 km


Literatura:
Pavel Kouřil, Dalibor Prix, Martin Wihoda: "Hrady českého Slezska", Arch. ústav AV ČR, Brno 2000
Miroslav Plaček: "Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku", Libri, Praha 1996

DALŠÍ INFORMACE: http://www.RychlebskeHory.cz